Máme nejen přestupný rok, ale i přestupnou sekundu

Člověk je zajímavý tvor. Nejprve vymyslí hodiny a pak na ně žehrá, protože mu neustále připomínají, jak rychle běží čas. Možná, že to mají některé přírodní národy v mnohém jednodušší.
Nemusejí si neustále uvědomovat, že
–         už je pět ráno a musí se vstávat do práce
–         už se blíží poledne a stále ještě není práce hotová
–         už bude šest večer a já nestíhám udělat večeř
–         už je mi … let a vlastně jsem nestihla vše, co jsem od života chtěla.
Lidé si prostě upletli bič sami na sebe. Ale my už to asi nezměníme a nevrátíme do původních kolejí, a tak se musíme smířit s tím, že nás prostě čas neustále
·        honí
·        tlačí
·        popohání.

Svůj čas si mohli lidé s sebou začít nosit už v patnáctém století, kdy vznikají první hodinky s pružinou. Princip je jednoduchý. V hodinkách je spirálově zahnutá pružina, kterou natažením hodinek prostě zabalíme. A ozubená kolečka je zase pomalu rozbalí.
–         První kapesní hodinky by asi pro nás velkého významu neměly.
–         Byly opatřeny pouze jedinou hodinovou ručičkou.
Pak se pomalu hodinky vyvíjely do dnešní podoby. Dnešní kapesní hodinky vám mohou kromě přesného času prozradit i to, v jaké fázi se právě nachází Měsíc.

Přesněji už to asi nepůjde

V současnosti jsou nejpřesnější hodiny atomové. Tato myšlenka nedala vědcům spát už od třicátých let dvacátého století. Jenže atomová přesnost způsobila jeden problém – údaje z hodin a čas, který určuje otáčení Země, se začaly rozcházet. Za sto let to bude jedna minuta. A tak se musí čas od času připočítat přestupná sekunda. K vložení přestupné sekundy se přistupuje jednou až dvakrát do roka. Ačkoliv se to zdá nám laikům tak trochu nepochopitelné, může právě ta jedna sekunda zkomplikovat některé situace. Problém může nastat ve chvíli, kdy servery, které jsou zodpovědné za synchronizaci internetového času, nemusejí správně zvládnout vstřebání přestupné sekundy.
 

Kategorie: Technika